sobota 27. května 2017

Nebydlím sama

Nebydlím sama. Už dávno mám nějaké spolubydlící. Za těch let jich bylo už mnoho.

Nově přetvořené bydlo B

Začalo to tuším rybičkama. Přidali se křečci, laboratorní myšky, andulka, morčata, potkani, chvíli se mnou bydlel i plšík lískový, sirotek ježek či králíčci, kteří potřebovali krmit každou druhou hodinu. Sem tam můj pokoj navštívila i jedna z pěti koček, občas i nějaký ze tří psů. I netopýr.

Jak šel čas, všichni malí spolubydlící se buď odstěhovali, nebo opravdu odstěhovali. Pak jsem se ze svého dětského pokoje odstěhovala i já. To mi bylo šestnáct, když jsem šla do světa – na střední školu do sto třicet kilometrů vzdáleného města. Do města, které jsem milovala už od mala.

Během střední jsem se stěhovala šestkrát.

První bydlení bylo v miniaturním pokojíčku u tety. Postel, stůl, skříň a kousek místa na projítí k oknu.

Poté následovala chvíle u prarodičů.

Následně má první oficiální spolubydlící, to jsme se dostaly do Domu hrůzy. Na to se mi nechce ani vzpomínat. S touto spolubydlící jsem zažila svoji první ponorku, a že byla opravdu veliká! (Ponorka, ne spolubydlící.) Doteď jsme se na sto procent nevynořily nad hladinu.

Další byl Klášter. To byl taky zvláštní zážitek.

Následoval byt v rodinném domku, spodní patro, které jsem sdílela s dalšími třemi osobami ženského pohlaví. Na tyto časy nevzpomínám ráda – ženské jsou prasata. Nehorázné. Tady se ke mě přidal věrný parťák Špekomil Tukorád. Kocour.

A teď poslední stěhování, ovšem tedy už po střední. Malý byt a velké stropy, starý dům v centru a dvě koupelny. A spolubydlící. Dva.

Jak to bylo se spolubydliči v malém Bytě s velkým B a vysokými stropy?

Ze začátku jsme byli tři. Já, První chlap a Druhý chlap. Oba velmi dobří kamarádi – moji i mého přítele, o němž bude ještě určitě řeč. Všichni jsme definitivně potřebovali vypadnout od svých povedených rodinek, tak jsme se během jednoho večera rozhodli, našli byt (já i práci) a bylo. A bylo dobře. Na tuhle etapu v Bytě vzpomínám velice ráda. Na vinné úterky a čtvrtky a puzzle a pusy a... Poté na vinné týdny. Na společné umývání nádobí či vaření večeře. Na to, že jsem přišla domů a bylo vyprané a pověšené prádlo (i mé kalhotky! Doteď by mě zajímalo, jak se u toho ti chlapi cítili...), umyté nádobí a hotové palačinky. Nebo česnekačka. Co víc si přát, než mít přítele, v bytě další dva chlapy a navrch jednoho kocoura? Ach, to byly krásné časy.

Každé krásné časy jednou končí. Většinou tak, že se něco přidá či něco ubere. V našem případě se k Prvnímu chlapovi přidala Příšerka a bylo vymalováno. S Druhým chlapem jsme si zbyli sami a se samotou nám zbyly i oči pro pláč. A taky úpěnlivé doufání v to, že Příšerka zase rychle zmizí. Inu, zmizela, ovšem ihned její místo zastoupila Slečna Skvělá, která je vážně skvělá (opravdu, bez ironie!), a První chlap ji chce následovat do Velkoměsta. Ještě před jeho úprkem do Velkoměsta se ke mě připojilo skoroútulkové psisko Rusochlup Mazlovič a odpojil se od nás Druhý chlap. Dal vale městu a spolubydlícím a šel kralovat do svého venkovského sídla. Sám, sedm pater a tisíc místností, kde se hledání piva rovná ztrátě kočky. V tuto dobu odchází i První chlap a mě nezbývá nic jiného, než nabídnout volný pokoj někomu, kdo jej potřebuje, protože já potřebuju. A tak se ke mě přisálo Klíště ještě blíž, než předtím. Za tu dobu, co mi sála krev další žena v baráku, mi taky vysála dost sil a chuti do života. V nedávné minulosti mi začala dělat společnost i Cibule Jednooká.

Jenže časy se mění! A mění se k lepšímu a je to na spadnutí.

Vlastně na spadnutí je víc věcí. O tom taky bude řeč.

Klíště se odstěhovalo a ke mě se pomale ale jistě stěhuje přítel Cecil. Cecil Pohodlný. Pro oba je to první bydlení s partnerem, no a o tom tohle všechno bude. První dojmy, první újmy (na zdraví i na psychice), první všechno.

Měla jsem takové vnuknutí, že to bude velice vděčné téma pro sepsání pár slov, tudíž, dámy a pánové:

ZAČÍNÁME!

Toť takový krátký úvod do mého života.



Myslím, že se máte na co těšit.
S ruměncem v oku a s cukem na líčku,
s krůpějí potu a s úsměvem v malíčku,

Vaše Nýna

Okomentovat

Konečně společně © . Design by FCD.