sobota 16. prosince 2017

České Švýcarsko černobíle

Minulý listopad jsme byli na víkend odesláni do Českého Švýcarska. Sbalili jsme psa, nějaké oblečení, a jeli jsme. Cesta byla dlouhá, místy rozbitá – asi hodinové zdržení kvůli rozkopané silnici a následně objížďky a objížďky. K odpoledni jsme zdárně dorazili na místo určení, takový menší penzion v roztomilé vesničce.

Veškerý volný čas jsme prochodili – stará továrna, kde jsme prošli asi kilometr dlouhým tunelem, kudy přiváděli do komplexu vodu, poté Edmundovy soutěsky, projeli jsme se na lodičkách, Hřensko, Velká a následně Malá Pravčická brána, zřícenina skalního hradu Šaunštejn, Mariina vyhlídka, Vilemínina stěna, Jetřichovické stěny, vyhlídkové místo Rudolfův kámen, tajemný Dolný mlýn a několik vojenských bunkrů...

Obzvlášť Dolný mlýn si moc dobře pamatuji. Když jsme procházeli ruinami, měla jsem neustále divný pocit, že mě někdo pozoruje. Celou dobu jsem si přála, ať už jdeme pryč. Byla mi zima a padl na mě divný smutek...

Camera obscura / PINEHOLE

Stará židovská synagoga, úplně první krabicový pokus

A to jsem tak jednou překonala svoje strachy, a přihlásila jsem se na workshop focení krabicí od bot. Ano, čtete to správně – focení krabicí od bot. Alias camerou obscurou, alias pomocí pinhole, neboli dírkové komory.

Pokyny zněly jasně, přineste si krabici od bot a dobrou náladu!

Přesně devět hodin. Třímaje krabici v ruce jsem nervózně přešlapovala přede dveřmi do ateliéru, v městě blizoučko mé Rodné hroudy. Ledovým prstem jsem zazvonila na zvonek a už slyším psa, už slyším kroky, už slyším "Connie, nech toho!"

A dveře se otevírají. Prý jsem tu první – zase se mi vymstilo, že chodím na čas. To bude trapné povídání si mezi čtyřma očima...

Naštěstí jsem to přežila bez větší újmy na těle a duchu, přišlo poskrovnu pár dalších účastníků a mohli jsme začít tvořit své vymakané fotoaparáty. Papír, nůžky, lepidlo a již zmiňovaná krabice od bot.

Během půl hodinky jsme měli hotovo a následovalo obeznámení s temnou komorou. Moje temnokomorové poprvé. A tak jsem se zamilovala! Na první pohled.

Je to už hodně let, co mě v televizi, v nějakém starém filmu, nadchlo vyvolávání fotografií. Od té doby jsem si přála tuto alchymii umět. Což se mi splnilo. A musím říct, že celý den byl úžasný a utekl opravdu moc rychle!

Banner na bráně

Nýniny tenisky

Nová židovská synagoga

Okno v ateliéru

Radnice na náměstí

Židovský hřbitov

Nejspíš vás nebudu zatěžovat popisem přesného postupu – já si to nechám na jindy. Víte proč? Ve dnech volna, hezky po Vánocích, mám jeden veliký plán. Přeorganizovat kumbál a mít vlastní maličkou temnou komůrku. Veškeré propriety už na mě čekají, stačí mi jen koupit chemii a vyrobit si vlastní foťák z papíru :)

Pořádný zimní výšlap

Často vyrážíme ven při nepřízni počasí.

Má to jednu velkou výhodu – cílovou destinaci máte většinou celou sami pro sebe. I tu cestu. Všechno. Celou přírodu, kterou se touláte, máte z ničeho nic jen a jen pro sebe.

A takto se krásy užívají nejlépe.